Již v 60. letech 20. století se tato látka využívala k místní léčbě popálenin a chronických ran , posléze našla uplatnění při operacích oka a u onemocnění kloubů. Nyní se navíc velmi často využívá v korektivní dermatologii ( vyrovnání vrásek) a plastické chirurgii. Molekuly kyseliny hyaluronové jsou příliš velké na to, aby pronikly do kůže hlouběji. Molekuly na sebe však na sebe dokážou navázat obrovské množství vody - ( tisícinásobek) - poutá až tisíckrát více hmotnosti vody, než sama váží. Voda se pak v pokožce postupně uvolňuje a vstřebává- dokáže ji tedy účinně hydratovat. Reguluje i mechanizmus hojení a dokáže napravovat strukturu kůže poškozené zánětem - například po opalování.
Ještě počátkem 90. let minulého století bylo možné spočítat přípravky s kyselinou hyaluronovou na prstech jedné ruky. I když její pozitivní vlastnosti byly dostatečně známy, obliba se radikálně zvýšila v okamžiku, kdy se přestala vyrábět ze živočišných tkání ( dřříve byla získávána velmi nešetrnou cestou z kohoutích hřebínků, očí tuňáků apod.). . Dnes je prakticky výlučně získávána biofermentací. To vedlo k výraznému vzestupu zájmu o kyselinu hyaluronovou v kosmetice. I když má v názvu ,,kyselina”, jedná se v čisté pododobě o bílou pevnou látku, která je zpravidla dodávána v podobě bílého prášku. Relativně dobře se rozpouští ve vodě a vytváří hustý gel již při koncentraci 2%. Proto, když někdo tvrdí, že kosmetický přípravek je čistá kyselina hyaluronová, a přitom je tekutý nebo gelový, nemůže mluvit pravdu.
Sodná sůl kyseliny hyaluronové (INCI: Sodium Hyaluronate)
Přípravky s kyselinou hyaluronovou:
Jalusint , SynCare Denní krém 100% kyselina hyaluronová, SynCare Multilift 100% intenzivní sérum
Zdroj : Zpravodaj SynCare únor 2015